XP úpravy

Tento podzim zakusil můj notebook čtyři měsíce hořkého soužití s Windows 7. To, co každý očekával, se nakonec před pár dny definitivně stalo, a systém se poroučel kam patří.

Nahradily ho Windows XP. Mají ještě dnes co nabídnout? Jsou snad podle mě XP lepším systémem než win 7?!

Dovolím si začít trochu jinak: To, co vidíte napravo, je deset let starý operační systém…

Abych byl přesný, obrázek napravo je výstřižek screenshotu plochy deset let starých windows XP, tak jak je používám. Hlavně o tom, jak něčeho podobného dosáhnout, a o zkušenostech z migrace mezi OS, bude článek.

Dřív, než ovšem padnu v nemilost za nemístnou kritiku toho „skvělého systému windows 7“ (nakonec systém, který má vestavěný Božský režim, nemůže být špatný), chtěl bych trochu uvést na pravou míru to podřeknutí s porovnáváním XPček a sedmiček.

Windows 7 – tam a zase zpátky

Jednou větou: „Pro můj notebook neexistují ovladače grafické karty pod windows 7.“ Není se ani čemu divit (rok výroby je tak cca 2003?), ale takových zařízení je dnes pořád dost. Ono se řekne jeden ovladač sem jeden tam, že, ale reálně taková drobnost znamená (vybral jsem jenom to nejzajímavější):

Nefunguje režim spánku, nefungují 3D aplikace (žádné), video větší jak 200px se seká, navíc vytěžuje procesor skoro na 100%, nefunguje přepínání výkonu grafiky a (nejen) proto se sníží výdrž na bateriích na 30-40% oproti předchozímu stavu, nefunguje aero, takže pohled na systém připomíná omalovánky, …

Pokud by mohly windows 7 na notebooku fungovat jak mají, ani bych zpět nepřecházel (na desktopu jsem s nimi velmi spokojený). A to slibované porovnání XP vs. Win 7… To už přece zvládnete sami, ne?

Home, sweet home… vlastně professional

Windows XP v základní verzi nevypadají nejhůř (možná to dělá zvyk), ale k kvalitní ergonomii jim chybí víc věcí. Víc jak pět let koexistence s jedním systémem a jeho gui udělalo svoje, a tak jsem ještě docela dlouho před epizodkou se sedmičkami měl XP upravená aby se mi v nich pracovalo dobře.

Když pak sedmičky vyšly, měl jsem trochu pocit jako majitelé maců. Všichni obdivovali různé „převratné novinky“ win7, a teprve jak se ke mně takové informace dostávaly, mi vždycky bleskaly hlavou věci jako „tyvole… tohle windowsy předtím neuměly? Tohle bylo jinak?“ Byla to docela sranda.

Jsem ale za zkušenost s win 7 rád, protože pár inspirací pro úpravy XP jsem tam přecejen nabral. A teď tedy konečně seznam prográmků a úprav, které jsem použil:

• ObjectDock: Srdcem úpravy je náhrada klasické lišty programů a start menu programem ObjectDock. Dlouho byl u verze 1.9 problém s trayem, který čerstvá verze 2.0 beta vyřešila. Mám vytvořený hlavní dock s běžícími programy uprostřed, a samostatný dock s trayem vpravo dole, což připomíná klasické windowsácké rozložení. Oba docky mám nastavené tak, aby neměly žádné pozadí. K objectdocku se hodí ještě docklet (=doplňěk) kkmenu, který nahradí nabídku start.
• Rainmeter: Rainmeter je na ploše vpravo nahoře – měří systémové veličiny. Zvlášť nové verze jsou ale dost mocné na komplet úpravu celé plochy. V mojí verzi mám zapnuté dva konfiguráky, jeden jsou měřáky, druhým je ovšem pozadí systémové lišty. Jednak je jednolité, což víc sedí zvyklostem windows, než pozadí pouze pod ikonami (mac style), a jednak je vysoce praktické tam mít veličiny jako ping, ram, cpu, download. Když se začne dít cokoli podezřelého, stačí mrknout k liště, a ihned vidím na čem jsem. skin systémové lišty skin pro rainmeter
• Rainlendar: Kalendář a správa úkolů, která je na ploše vlevo nahoře. Na uložení používám službu icalx – to znamená že všechno je uloženo online a tedy Rainlendar je pouze „klient“ a můžu si kalendář prohlížet na webu, mít na více pc synchronizovaný atd… skin pro rainlendar
• TrueTransparency: Utilita, která umí udělat okna podobná aeru (pokud chcete, tak i včetně rozmazání za průhlednými oblastmi – to už spotřebuje i trochu výkonu cpu, jinak výkon nevyžaduje).

• StrokeIt: Gesta myší pro celý systém. Pokud neznáte: podržíte pravé tlačítko myši a uděláte nějaký pohyb – podobně jako když děláte gesto rukou – čímž otvíráte/zavíráte/minimalizujete okna, spouštíte oblíbené aplikace, přepínáte záložky v prohlížeči, přepínáte zpět/vpřed, … obecně cokoli si zamanete a nastavíte. Pro pozorovatele to vypadá, jako byste systém ovládali myšlenkou, a věřte mi, přesně takový je to i pocit. Když se pak posadíte k PC bez gest, cítíte se jako bez ruky. Pro mě spíš už nutnost, než vylepšení.
• Wallperizer: Automatické měnění pozadí a přizpůsobení velikosti ploše (se zachováním poměru stran) mi v xpčkách po návratu chybělo nejvíc, tento program (jako jediný z více variant které jsem zkoušel) umí obojí.

A našlo by se samozřejmě i víc dalších, ale nebudu tu vypisovat všechny svoje nainstalované aplikace, takže jen heslovitě to nejzajímavější: Total Commander, Miranda se skinem sladěným k ploše, Webdrive, Norton Ghost, … U toho posledního jmenovaného bych se rád zastavil.

A každýmu jsem tady na tý točně říkal: Zálohuj, zálohuj, zálohuj…

Uvažoval jsem o reinstalu dost dlouho předem, takže byl čas si to trochu rozmyslet. Což se pak ještě stokrát oplatilo.

Všude po internetu se válí nepřeberné množství různě zkriplených windows XP. Jsou to většinou upravené závodní speciály (kdo viděl Obecnou školu, ví o čem mluvím). Mě samotnému byl pro předchozí inkarnaci notebooku jeden takový podstrčen, což dopadlo někdy v půli léta hořkým zvoláním „Kde je moje oprava systému?“ Bohužel, to už jen tak nějaká čistírnanod nebo horká sprcha nevyřešila.

varování, že nemáte notebook sprchovat, není ve vaší zemi dostupné

Pokud se vám za ostrého provozu systém jakkoli nakřápne, je oprava velmi zásadní pomocník. Jsou i názory, že jde jen o placebo a nebo černou magii – nehodnotím. Jen bych konstatoval, že mně oprava už zadek párkrát zachránila. Opravovat se dá ale jen z CD, z kterého jste instalovali, a pokud z něj možnost opravy v rámci tuningu byla odstraněna, máte smůlu. Možnost opravy byla první věcí, kterou jsem ještě před vložením instalačního disku kontroloval. Tou druhou byla kompletní bitová záloha disku se starým systémem (na dvě nezávislá úložiště, neboť i to, že jedna záloha se jako na potvoru nějak poškodí, už jsem na vlastní kůži zažil).

Po instalaci jsem (hned po zprovoznění základu systému) nainstaloval norton ghost na zálohování disku. Je to přecejen trochu sofistikovanější nástroj než body obnovy v XP (ale pokud bych ho neměl, alespoň bod obnovy lepší než nic). Inkrementální záloha v NG nezabírá ani příliš místa, je to komplet systém, a možnost odložit zálohu mimo 32GB disku které v notebooku mám se mi taky zamlouvala.

Zvlášť v počátečních fázích jsem zálohoval denně, vždy večer. (pozn.: pokud mám mrtě dat typu filmy, mp3, tak raději rozdělím disk, a zálohuju jen ten systémový) Snažil jsem se nainstalovat maximum programů a vybavení rovnou, abych zjistil, jestli s nečím z toho nezačne dělat systém neplechu, s tím že se vrátím k poslední záloze. Osvědčilo se, systém jsem jednou málem přizabil, a horko těžko bych ho z toho stavu oživoval jinak než ze zálohy. Pozor i na to, že systém se nestává nepoužitelným jenom nestabilitou za běhu, ale i problémy při startu a vypnutí a na jejich ověřování je záhodno občas restartovat, nejlépe se stopkami v ruce. Moje druhé nahrání ze zálohy řešilo právě nabíhání systému z ničeho nic trvající asi pět minut.

Už nehledám smysl jako kdysi, mám přece DVD, CD a PC

A tím jsem vlastně dospěl až přímo do okamžiku, kdy toto píšu. Po všech testech, zálohách, instalacích programů (mnohdy s peripetiemi, že by v Mahence záviděli) a po návratu od win 7 pro mě byl pohled na poklidně a svižně pracující Windows XP velkou úlevou.

Jednak mám fungující systémťuk ťuk, a jednak můžu říct, že poctivé zálohování má něco do sebe. Je to něco jako savegame. Sice furt ne savegame v reálném životě, ale tím, že to ovlivňuje studium i práci, už to k tomu má zatraceně blízko. Můžu experimentovat, nemusím mít obavy z toho nějak hrabat do čehokoli, a pokud něco podělám, load from last saved game to vyřeší během 20 minut. Nevím, jestli kovbojové by z takové věci něco měli, ale pro mě osobně je to značně pohodový pocit.

A koneckonců vzhledem k tomu, že jsem i reálně napsal článek, musím být vlastně zatraceně v pohodě.